Týden musel být v Plzni, takhle dlouho bez nás ještě nebyl, ale asi se mu moc nestýskalo. Ale když jsme si ho za týden přijeli vyzvednout, skákal nám radostí až k hlavě :)
Kromě kosti jsme pro něj měli jedno překvapení, byli jsme zvědaví, co bude na Marušku říkat. Očuchal si jí a od té doby ho malá moc nezajímá. Za což jsme upřímně rádi.
.jpg)
Jinak je ale s naší holčičkou tolik práce, že teď nemáme tolik času si s Portíkem hrát a chodit ven :( Na procházku jdem tak jednou za den a na nějakou velkou, kde se pořádně vyběhá, jen tak jednou, dvakrát do týdne :( Snad se to všehno brzo zase srovná a budem s ním moct chodit ven tak, jako dřív.
Žádné komentáře:
Okomentovat