Tři měsíce uběhly jako voda a opět máme pár hezkých fotek na blog :)

Jelikož se i přes počáteční sněhové výhružky místní horské podnebí přeci jen slitovalo, užíváme si slunný podzim.
Kutululů je zatím ve fázi, že si Porťas lehne, a když mu řeknu "kutululů" začne na mě štěkat. Ale pak stačí jen trochu do něj drcnout a hned se převalí. Ale vztekle :)

Teď sedí vedle mě, krk bůhví od čeho, v čem se vyválel na procházce, fousy od krve, když olizoval hlavu holuba od souseda, v tlamě kus chleba a chce, abych se s ním honila. A to jsme si mysleli, že se dopoledne unavil.

Chuck

Chuck je muj něco jako bratránek :)

A v Jivjanech jsme se viděli poprvé:

Kutululůůů

Tak už jsme nějak dospěli k tréninku... Kromě toho, že teď spolu běháme a začali jsme opět skákat přes překážky a probíhat tunely, jsme zkusili kutululů :)

Nejdřív se Porťas hrozně vztekal a vůbec se nechtěl nechat překulit, ale dneska... Druhý trénink a stačí do něj jen trochu šťouchnout a už válí sudy! Ale pořád při tom vztekle štěká :) Za pár dní jedeme na dovolenou, tak to tam dopilujeme a domů se vrátí jako rozený artista :)

Kutululů....

A ještě pár rozmazaných fotek - jsme prostě moc rychlí :P

Houpačku už zvládá bez problémů

Tunelem proběhne mrštně jako ještěrka :)

A po menším přemlouvání...

... už dokonce...

... tu a tam...

... i pořádně vyskočí!

Ale slalom pořád jenom s piškotem před čumákem...

Každopádně je fajn, že ho to baví, hezky běhá,a proto si po tréninku zaslouží vždycky procházku :)

Místečko

Porťasovo pozorovatelna :)

Prázdniny

Tak máme za sebou očkování, odčervení, po neúspěšném obojku jsme aplikovali kapky proti klíšťatům a Porťas si může v klidu užívat léto.
Když nepočítám týden, kdy byl ověšen klíšťaty, a bouřky, kdy se hned běží schovat do sklepa, má se celkem fajn :)
Ve zdrhání už je tak dobře znám po celé vesnici, že to nikdo nijak zvlášť neřeší, rád se koupe, konečně máme posekanou zahradu a můžeme trénovat, řádí s kocourama a náruživě hrabe (ale co, těžko říct).
Jelikož je jednodušší vyfotit Yettiho než Porta, přináším pár vzácných snímků - ale opravdu jen pár.

Od Sněženky se nehne

Jedině snad, když jde o myši

V oblíbené zátoce

Chůze plavmo

Nestřežený okamžik :)

Zabiják

Nějakej cizí jezevčík si včera dovolil přiblížit se k Porťasovo Sáře (fenka NO)... Nikdy bych nevěřila, čeho je Porťas schopnej! Jezevčík otravoval, otravoval, až nakonec dírou v plotě přelezl k sousedům (stejně jako Porto), a zřejmě se zachoval k dámě nějak nevhodně, protože Porťas ho popadl za ucho a za neskutečného řevu chudáka jezevčíka ho tahal po dvoře sem a tam!
Naštěstí vylezl soused, Porta popadl za krk, zvedl ho nad zem, s ním bohužel i nebohého jezevčíka, kterého Porťas pustil až po několika kopancích.
Jezevčík pak okamžitě zdrhnul, ucho nikde neleželo, tak snad bude v pořádku, ale Porťas - no... posuďte sami.

Věřím, že kdyby se potkali někde na procházce, tak by si spolu i hráli, ale když leze Portovi do zelí... Takže evidentně jsou dvě věci, kdy se Porťas nezná - když jde o žrádlo a o ženský!

Skořice

Nejdřív jsme zkusili jít na Majáles, ale sotva se ozval první úder do kopáku, byl Porto... značně nesvůj... takže jsme nepočkali ani na první písničku a šli jsme zase dál.
Když jsme ale zaktovili v nedaleké cukrárně, kam pořád ještě hlasitě doléhaly tóny z pódia, zvládal to Portík celkem dobře a po dvou piškotech byl v klidu úplně :)

Přesto byl evidentně rád, že se celý den neskládal jen z jízdy autem a nějakého kraválu a venku běhal jako.. no jako správný Jack Russel.

Dneska Porťas objevil, že umí plavat! Samozřejmě jsme neměli nic, čím by se to dalo vyfotit, takže foto alá ondatra snad příště...

Psí dovolená

Porťas má za sebou takovou rekreaci, že se po pěti dnech v Horském hotelu Lesná ještě pěkně dlouho vzpamatovával :)

Každý den chodil na túry, hrál si s dětmi (a on je opravdu zbožňuje, může se mezi nimi uvrtět) a pak ho dorazil místní barvář Elixír.

Večer zpravidla odpadal a vůbec neprotestoval, když měl zůstat sám v pokoji :)

Když jsme přijeli domů, byl totálně tuhej, v sobotu jsem ho vzala na výlet do města, který zvládl nadmíru dobře a pak na mně spokojeně spal v hospodě :) Je to pašák!

A z postřehů okolí: "Ten pes snad pije energy drinky?"

První letošní agility

Konečně zmizel sníh ze zahrady, hned jsme ho nahradili tunelem a můžeme začít s tréninkem.

Kus provazu má Porto radši než piškoty

A úplně nejradši má Porťas kočky, což nám trénink trochu komplikuje... Jednak má zrzavej kočičák nad Portem jednoznačně navrch, jednak chvílema vypadá, že by začal agility běhat sám a jednak druhej kočičák pořád zaclání v tunelu!

Takže fotky psa asi spíš příště :)

Stopař

Dneska běhal Porto po lese jako blázen! Je teda pravda, že to bylo všude rozrytý od prasat, a že před náma šla asi hárající fena, ale co jsme se dneska za ním naběhali....! Úplně se zapomněl bát a docela klidně mizel na několik minut pryč. Asi budeme muset ještě trochu zapracovat na tom přivolání.

I na skálu vylezl (za piškotem)

Porťasovi jsou dnes dva roky!

Oslavili jsme to pořádnou procházkou kolem Stříbra. Možná z něj začíná být rozumný pes, protože pěkně poslouchal (dobře, každý si možná pod pojmem pěkně poslouchal představíme něco jiného, ale podle mě byl dneska super hodný), a Máje se narodila nová sestřenice Esther :)
Takový to byl dnes pěkný den!

První procházka roku 2015

Úplně první letošní kroky na Velkém Špičáku patřily... Porťasovi! :)
Náš udatný otužilec vylezl skoro tisíc metrů vysoko, čímž jednoznačně potvrdil, že se zimou nemá absolutně žádný problém. A když má, tak zkrátka běží hned domů :)

A tady jedna vskutku fešácká fotka:

Tak hodně štěstí v novém roce, Porťásku <3