Jelikož se i přes počáteční sněhové výhružky místní horské podnebí přeci jen slitovalo, užíváme si slunný podzim.
Kutululů je zatím ve fázi, že si Porťas lehne, a když mu řeknu "kutululů" začne na mě štěkat. Ale pak stačí jen trochu do něj drcnout a hned se převalí. Ale vztekle :)
Teď sedí vedle mě, krk bůhví od čeho, v čem se vyválel na procházce, fousy od krve, když olizoval hlavu holuba od souseda, v tlamě kus chleba a chce, abych se s ním honila. A to jsme si mysleli, že se dopoledne unavil.
Žádné komentáře:
Okomentovat