Krakonoš

Tak už se nám mrňous trochu rozkoukává. Rychle se naučil chodit po schodech - asi mu to přeci jen přišlo výhodnější než šipka střemhlav, i když ty velké schody doma se mu pořád moc nelíbí. Ale to nevadí, musím si to užít, protože když se bojí, tak se hrozně tulí :) V naší posteli se uvelebil jako doma a venku už se taky odváží na pár metrů od nás... Druhý den si s námi začal dokonce hrát a párkarát už ho i chytil raplík a běhal jako blázen. Kdepak, on se v něm ten raslík někde přeci jen skrývá. Pořád se mu ale nelíbí Plzeň - když jede moc aut, tak se po chodníku skoro plazí.

Nepřipomíná vám to někoho? :)

Cesta autem také zatím nepatří k jeho oblíbeným kratochvílím... Ale přijde mi, že už je to trochu lepší, než když jsme jeli poprvé (blinká jen jednou do hodiny).
Už se poznal se strejdou Jackem - má velmi zajímavou taktiku: Jack na něj vrčí a on mu olizuje tlamu. Těžko říct, co mu tím Jack sděluje ve psí řeči, každopádně se Porťas pokoušel vlézt mu na záda.
Už jsme zaslechli i jeho hrozivý štěkot... Uchyluje se k němu většinou, když se vzteká nebo když se vidí v zrcadle.
A když se nasnídáme a projdeme, jdeme se zase na chvíli natáhnout, Porťas si za mě lehne (jako třeba právě teď), položí si na mě hlavu a já si tak říkám, že si na sebe asi přeci jen zvykneme :)